Shloka 12-18 - TATVA GYAAN

तस्य सञ्जनयन्हर्षं कुरुवृद्ध: पितामह: |
सिंहनादं विनद्योच्चै: शङ्खं दध्मौ प्रतापवान् ||12||

tasya sanjanayan harsham kuru-vriddhah pitamahah |
simha-nadam vinadyochchaih shankham dadhmau pratapavan ||12||

कोरवों में वृद्ब बड़े प्रतापी पितामह भीष्म ने उस दुर्योधन के ह्रदय में हर्ष उत्पन्न करते हुए उच्च स्वर से सिंह की दहाड़ के समान गरजकर शंख बजाया ।

To bring joy to DURYODHANA’s heart, the great grandsire BHISMA, the oldest and most famous of the KAURAVAS, roared loudly like a lion (a battle-cry), and blew his conch to signal the army to advance towards the enemy.


तत: शङ्खाश्च भेर्यश्च पणवानकगोमुखा: |
सहसैवाभ्यहन्यन्त स शब्दस्तुमुलोऽभवत् ||13||

tatah shankhashcha bheryashcha panavanaka-gomukhah |
sahasaivabhyahanyanta sa shabdastumulo ’bhavat ||13||

इसके पश्चात् शंख और नगारे तथा ढोल, मृदंग और नरसिंघे आदि बाजे एक साथ ही बज उठे । उनका वह शब्द बड़ा भयंकर हुआ ।

Tremendous noise followed. Conches, kettle-drums, tabors, and trumpets and cowhorns blared across the battlefield.


तत: श्वेतैर्हयैर्युक्ते महति स्यन्दने स्थितौ |
माधव: पाण्डवश्चैव दिव्यौ शङ्खौ प्रदध्मतु: ||14||

tatah shvetairhayairyukte mahati syandane sthitau |
madhavah pandavashchaiva divyau shankhau pradadhmatuh ||14||

इसके अनन्तर सफेद घोडों से युक्त्त उत्तम रथ में बैठे हुए श्रीकृष्ण महाराज और अर्जुन ने भी अलौकिक शंख बजाये ।

MADHAVA (Lord Krishna) and PANDAVA were seated in their magnificent chariote attached to white horses and they blew gracefully their divine conches.


पाञ्चजन्यं हृषीकेशो देवदत्तं धनञ्जय: |
पौण्ड्रं दध्मौ महाशङ्खं भीमकर्मा वृकोदर: ||15||

panchajanyam hrishikesho devadattam dhananjayah |
paundram dadhmau maha-shankham bhima-karma vrikodarah ||15||

श्रीकृष्ण महाराज ने पाञ्चजन्य-नामक, अर्जुन ने देवदत्त-नामक और भयानक कर्मवाले भीमसेन ने पौण्ड्र-नामक महाशंख बजाया|

The PANCHAJANYA (the name of one of the conches) was blown by HRISHIKESA (Lord Krishna). The conch named DEVADATTA was blown by DHANANJAYA (Arjuna).


अनन्तविजयं राजा कुन्तीपुत्रो युधिष्ठिर: |
नकुल: सहदेवश्च सुघोषमणिपुष्पकौ ||16||

anantavijayaṁ rājā kuntī-putro yudhiṣhṭhiraḥ |
nakulaḥ sahadevaśhcha sughoṣha-maṇipuṣhpakau ||16||

कुन्तीपुत्र राजा युधिष्ठिर ने अनन्तविजय-नामक और नकुल तथा सहदेव ने सुघोष और मणिपुष्पक नामक शंख बजाये ।

The King YUDISHTHIRA. the son of KUNTI blew the great conch called ANANTAVIYAYA: NAKUL and  SAHDEV blew SUGHOSHA and MANIPUSHPAKA (also names of conches).


काश्यश्च परमेष्वास: शिखण्डी च महारथ: |
धृष्टद्युम्नो विराटश्च सात्यकिश्चापराजित: ||17||

kashyashcha parameshvasah shikhandi cha maha-rathah
dhrishtadyumno viratashcha satyakish chaparajitah ||17||

द्रुपदो द्रौपदेयाश्च सर्वश: पृथिवीपते |
सौभद्रश्च महाबाहु: शङ्खान्दध्मु: पृथक् पृथक् ||18||

drupado draupadeyashcha sarvashah prithivi-pate |
saubhadrashcha maha-bahuh shankhandadhmuh prithak prithak ||18||

श्रेष्ठ धनुषवाले काशिराज और महारथी शिखण्डी एवं धृष्टधुम्न तथा राजा विराट और अजेय सात्यकि राजा द्रु पद एवं द्रौपदी के पाँचो पुत्र और बड़ी भुजावाले सुभद्रापुत्र अभिमन्यु —- इन सभी ने, हे राजन् ! सब ओर से अलग-अलग शंख बजाये ।

Several conches were also blown by: The ruler of KASI. the great warrior SIKHANDI, DHRSTHTADYUMNA, VIRATA, and SATYAKI, the invincible. DRUPADA and the sons of DRAUPADI, and the mighty armed son of SUBHADRA also blew their several conches.

Post navigation

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Product added to cart