सर्वभूतस्थितं यो मां भजत्येकत्वमास्थित: |
सर्वथा वर्तमानोऽपि स योगी मयि वर्तते || 31||
sarvabhūtasthitaṃ yō māṃ bhajatyēkatvamāsthitaḥ ।
sarvathā vartamānōpi sa yōgī mayi vartatē ॥ 31 ॥
जो पुरुष एकीभावमें स्थित होकर सम्पूर्ण भूतोंमें आत्मरूपसे स्थित मुझ सच्चिदानन्दघन वासुदेवको भजता है, वह योगी सब प्रकारसे बरतता हुआ भी मुझमें ही बरतता है|
The Lord proclaimed: O Arjuna, I am present in all beings. He who worships me with a steady, peaceful and undistracted mind, is a true Yogi and he dwells within Me in My heart always.
आत्मौपम्येन सर्वत्र समं पश्यति योऽर्जुन |
सुखं वा यदि वा दु:खं स योगी परमो मत: || 32||
ātmaupamyēna sarvatra samaṃ paśyati yōrjuna ।
sukhaṃ vā yadi vā duḥkhaṃ sa yōgī paramō mataḥ ॥ 32 ॥
अर्जुन ! जो योगी अपनी भाँति सम्पूर्ण भूतोंमें सम देखता है और सुख अथवा दुःखको भी सबमें सम देखता है, वह योगी परम श्रेष्ठ माना गया है|
Dear Arjuna, the Yogi who looks upon all beings as his own self, treats all beings equally, and considers happiness and misery as the same, is truly a great being himself.
अर्जुन उवाच |
योऽयं योगस्त्वया प्रोक्त: साम्येन मधुसूदन |
एतस्याहं न पश्यामि चञ्चलत्वात्स्थितिं स्थिराम् || 33||
Arjuna uvacha ।
yōyaṃ yōgastvayā prōktaḥ sāmyēna madhusūdana ।
ētasyāhaṃ na paśyāmi chañchalatvātsthitiṃ sthirām ॥ 33 ॥
अर्जुन बोले—हे मधुसूदन ! जो यह योग आपने समभावसे कहा है, मनके चञ्चल होनेसे मैं इसकी नित्य स्थितिको नहीं देखता हूँ|
Arjuna asked Shri Krishna: Dear Lord, I simply cannot regard the Yoga of even-mindedness as a firm and stable exercise because of the instability of the mind itself.
चञ्चलं हि मन: कृष्ण प्रमाथि बलवद्दृढम् |
तस्याहं निग्रहं मन्ये वायोरिव सुदुष्करम् || 34||
chañchalaṃ hi manaḥ kṛṣṇa pramāthi balavaddṛḍham ।
tasyāhaṃ nigrahaṃ manyē vāyōriva suduṣkaram ॥ 34 ॥
क्योंकि हे श्रीकृष्ण ! यह मन बड़ा चञ्चल, प्रमथन स्वभाववाला, बड़ा दृढ़ और बलवान् है । इसलिये उसका वशमें करना मैं वायुको रोकनेकी भाँति अत्यन्त दुष्कर मानता हूँ|
Dear Krishna, the mind is truly very unstable, forceful and strong. It is just as difficult to control as the flow of the wind.
श्रीभगवानुवाच |
असंशयं महाबाहो मनो दुर्निग्रहं चलम् |
अभ्यासेन तु कौन्तेय वैराग्येण च गृह्यते || 35||
Sri Bhagavan Uvacha।
asaṃśayaṃ mahābāhō manō durnigrahaṃ chalam ।
abhyāsēna tu kauntēya vairāgyēṇa cha gṛhyatē ॥ 35 ॥
हे महाबाहो ! निःसन्देह मन चञ्चल और कठिनतासे वशमें होनेवाला है; परन्तु हे कुन्तीपुत्र अर्जुन ! यह अभ्यास और वैराग्यसे वशमें होता है|
Lord Krishna divinely replied: Dear Arjuna, undoubtedly, the mind, as you say, is difficult to control, yet with paractice, determination and detachment, it can be controlled.