यत्तु प्रत्युपकारार्थं फलमुद्दिश्य वा पुन: |दीयते च परिक्लिष्टं तद्दानं राजसं स्मृतम् || 21|| yat tu pratyupakārārthaṁ phalam uddiśhya vā
मन: प्रसाद: सौम्यत्वं मौनमात्मविनिग्रह: |भावसंशुद्धिरित्येतत्तपो मानसमुच्यते || 16|| manaḥ-prasādaḥ saumyatvaṁ maunam ātma-vinigrahaḥbhāva-sanśhuddhir ity etat tapo mānasam uchyate|| 16|| मन
अफलाकाङ्क्षिभिर्यज्ञो विधिदृष्टो य इज्यते |यष्टव्यमेवेति मन: समाधाय स सात्त्विक: || 11|| aphalākāṅkṣhibhir yajño vidhi-driṣhṭo ya ijyateyaṣhṭavyam eveti manaḥ samādhāya
कर्षयन्त: शरीरस्थं भूतग्राममचेतस: |मां चैवान्त:शरीरस्थं तान्विद्ध्यासुरनिश्चयान् || 6|| karṣhayantaḥ śharīra-sthaṁ bhūta-grāmam achetasaḥmāṁ chaivāntaḥ śharīra-sthaṁ tān viddhy āsura-niśhchayān|| 6|| जो
अर्जुन उवाच |ये शास्त्रविधिमुत्सृज्य यजन्ते श्रद्धयान्विता: |तेषां निष्ठा तु का कृष्ण सत्त्वमाहो रजस्तम: || 1|| Arjuna Uvachaye śhāstra-vidhim utsṛijya